Život na zámku? Žádná pohodička, ale pořádná dřina
Tlustou čáru za svým životem v Praze udělali Markéta Kaplanová, bývalá trenérka plavecké reprezentace, a její manžel Michal, realitní makléř, když na podzim roku 2016 koupili zámek v Nemilkově na Klatovsku. Přestěhovali se do podhůří Šumavy a spolu se svými blízkými se zámek snaží oživit a vrátit mu někdejší krásu. Není to ale lehké. „Vůbec se necítím jako zámecká paní, ale spíše jako zámecká služka. Jsem tu děvečka pro všechno, den mi začíná v šest hodin ráno a končí v osm až devět večer, kdy jsem totálně vyčerpaná,“ směje se paní Markéta. Dobře ví, že na zámku bude mít práci hned několik generací, než bude vše vypadat tak, jak si vysnili.
Zámek, který je kulturní památkou, stojí na místě bývalé tvrze, o níž se první zmínka objevila už na konci 14. století. Měl řadu majitelů, mimo jiné i nechvalně proslulého generála Martina De Huertu. Zhruba 150 let, až do konce 2. světové války, ho vlastnil německý rod Schreinerů. „Za jejich působení to tu vzkvétalo. Byl tu pivovar, lihovar, lesní školka, ovocná zahrada a další. Po roce 1945 ale byli odsunuti, jako jediní Němci z vesnice. Ta rodina to nesla velmi špatně. Rozvedli se, otec se z toho zbláznil a jeho syn také skončil v ústavu. Manželka se odstěhovala do Švýcarska. Její dcera dodnes žije, je to osmdesátiletá dáma, ale je zahořklá, nechce komunikovat,“ popsala Kaplanová. Dodala, že po válce celý objekt převzal nejprve MNV Nemilkov a posléze JZD. V roce 2012 ho koupil českoněmecký hudebník, který ale za dva roky zemřel. Od podzimu 2016 na zámku vládnou Kaplanovi a Hagerovi.
Rok vyklízeli
„Je to splnění mého snu. Měli jsme přání, že někde najdeme něco, co bychom mohli zachránit. Proto jsme vybírali mezi objekty, které byly ohroženými památkami. Viděli jsme jich víc, ale tady se nám líbilo i šumavské prostředí,“ uvedl Michal Kaplan. „Líbilo se nám tu tak moc, že jsme se rozhodli, jak se říká, na první dobrou,“ dodává jeho žena s tím, že když zámek koupili, tak na něm bylo vidět, že nebyl udržovaný a že tam roky nikdo nebydlel. „Bylo to zpustošené, zarostlé, v zámku kromě myší, červotoče, pavouků a nepředstavitelného nepořádku všeho ražení nebylo nic. První rok jsme jen uklízeli, byly to desítky kontejnerů,“ vzpomínala Kaplanová.
Nejdůležitějším a největším úkolem bylo rekonstruovat střechu, aby do zámku neteklo. „Střecha je velkým projektem, opravujeme ji už třetím rokem. Když jsme začali, byl to oříšek, protože na ní byl starý eternit z doby někdy před sto lety. Stáli jsme proto před otázkou, čím ho nahradit, protože tam nemohla být taška, krytina musela být lehká. Nakonec je tam ručně štípaný šindel, který je dovezený z Beskyd. Rekonstrukce střechy je finančně velmi náročná, provést jsme ji mohli jen díky příspěvkům Plzeňského kraje a ministerstva kultury,“ popsala Kaplanová.
Práce pro generace
Kromě střechy se pracuje i na opravě vnitřních prostor, některé už vypadají skutečně jako zámecké místnosti. Hotova je například historická kuchyně, podívat se můžete do tanečního sálu s nástěnným oltářem i jinam. V uvítacím krbovém sále se právě pracuje na podlaze. Při pracích byla objevena celá řada střepů a před nedávnem se při rekonstrukci věže v její špičce našla časová schránka. „Byly tam noviny, které jsou ale ve špatném stavu a potřebují restaurátora, proto jsou zatím v mrazáku, a mince. Nejstarší z nich je středověká, nejmladší z 19. století,“ popsala Tereza Hager, dcera Kaplanových.
I když se zámek stále opravuje, lidé se tam mohou jít podívat. „My jsme zámek otevřeli veřejnosti hned po jeho zakoupení, protože za prvé jsme se chtěli dostat do podvědomí a za druhé jsme chtěli ukázat, jak to tu vypadalo a vypadá, a jak se to tu mění. Lidé už chodí i letos, ale zatím jsme je dovnitř pustit nemohli, není to povoleno. Budou se tu konat i akce, na sezonu máme naplánována dvě divadla a dva koncerty v tanečním sále,“ prozradila Kaplanová.
„Jednou by tady měl být hotel, restaurace s pivovarem, cukrárna, řemeslná výroba, cyklopoint se zázemím pro cyklisty. Už je rozjetý projekt cyklostezky mezi Nemilkovem a Velharticemi, která povede pod zámkem. Plánů máme hodně, ale je to finančně náročné. A je to práce pro několik generací,“ uzavřela Kaplanová.
Originální článek vyšel v Klatovském Deníku 13.5.
Autor článku a fotografie: Milan Kilián