Jmenujeme se Markéta a Michal Kaplanovi. Už jsme spolu zažili ledacos, ale tenhle životní kotrmelec zastínil všechno ostatní. Když jsme poprvé vstoupili do zchátralé budovy s děravou střechou, vlhkými zdmi a nánosy prachu, něco se změnilo. Oba jsme propadli jejímu kouzlu. Prodali jsme, co se dalo, a přestěhovali se z města do opuštěného zámku v Pošumaví. Byl to skok do neznáma. Někdo tomu říká dobrodružství, někdo sebevražda. Obojí je asi pravda.

Dnes už zámek není jen chátrající památka. Je to náš domov, otevřený projekt a nikdy nekončící příběh.

Markéta svým elánem pohání nejen zámek, ale i jeho okolí. Po její prohlídce si možná nebudete pamatovat žádné datum, ale určitě si odnesete energii a nadšení, které z ní vyzařuje. „Můj manžel se zbláznil. Rozhodl se, že musíme zachránit nějakou památku.“ Těmito slovy Markéta obvykle začíná své prohlídky. A je to pravda, s tím nápadem přišel Michal. Všichni v jejich okolí si tehdy klepali na čelo. V Praze měli krásný byt, rodinu i přátele. Markéta se zpočátku bránila, její svět byl plavecký bazén a sny o olympijských medailích. A přesto jednoho dne padlo rozhodnutí, které jim převrátilo život naruby. Dnes Michal nejraději tráví čas při samotné obnově zámku. S neúnavnou trpělivostí objevuje zapomenuté poklady. Téměř vše, co v zámku původního uvidíte, doslova vyhrabal z pozůstatků minulosti.